Pokus vesnického konihoje o nekonfliktní příspěvek do konfliktní debaty o imunitě a očkování.

Nestudoval jsem vysokou školu života, nýbrž pouze Vysokou školu veterinární (dnešní Veterinární a farmaceutická univerzita) v Brně. Bylo to dávno. V době, kdy společenská zvířata byla přežitkem buržoazní morálky. Jejich chov měl zaniknout, až získají převahu noví lidé, nadšeně budující šťastné zítřky. Výjimkou byli, ze zřejmých důvodů, vojenští a policejní psi. Hospodářská zvířata nebyla zvířaty, ale „živými konzervami“, které zajistí plné žaludky oněch nových lidí. Nezáleželo tedy ani tak moc na zdraví jednoho zvířete, ale na dobré kondici celého stáda. Převažujícím tématem studia veterinárního lékařství byla tedy ochrana před nakažlivými nemocemi. To, o čem se teď přou odborníci i laici, jsme probírali ve škole už v těch dávných dobách. Téma nákaz bylo denním chlebem každého tehdejšího veterináře. Vtloukali nám do hlav, že základními způsoby boje proti nakažlivým nemocem jsou: izolace, zdravotní zkoušky (dnes testování) a dle možnosti též vakcinace neboli očkování.

Samozřejmě, že každý živý organismus má nějakou obranyschopnost proti mikroorganismům, s nimiž se běžně setkává. S těmi, které jsou nové se musí nejprve seznámit a teprve pak vybudovat strategii obrany. Výjimkou jsou původci, kteří buď všechny nebo drtivou většinu svých hostitelů zabijí. Tam je obrana iluzorní.

Reakci na virová onemocnění si dovolím, velmi zjednodušeně, ale jinak to neumím, připodobnit k obraně středověkého města před cizími útočníky. Zpočátku se útočníkům často podařilo prolomit městské hradby, vniknout dovnitř a menší nebo i střední město zlikvidovat. Městům s více obyvateli se mohlo podařit nepodlehnout. Buď bylo útočníků málo a nedostali se za hradby anebo se tam dostali s velkými ztrátami a byli přesilou obránců přemoženi. Obránci odkoukali nové zbraně a připravili se na další možný útok (vytvořili si protilátky). Přeživší útočníci ustoupili buď na svou základnu anebo si podmanili slabší město, jehož obyvatele nevyvraždili, ale využili k výrobě a vylepšování zbraní (mutace), ke konsolidaci vojska a přípravě na další útoky. Město, které se ubránilo a bylo zodpovědné, přidalo další pás hradeb, případně suché nebo vodní příkopy (očkování). Pokud však jeho obyvatelé jenom vylepšili své zbraně, mohli tam útočníci znovu vniknout, město si podmanit, nezničit je, ale použít jako základnu pro další výboje. Pokud se jim podařilo takových základen získat více, mohli si troufnout na nově opevněná města a uspět.

Z výše uvedeného plyne několik skutečností:

1.       Každá imunita je prolomitelná. Záleží pouze na tom, zda je viru takové množství, aby překonal protilátkovou odezvu. Proto je dobré se i po očkování, přeci jenom chránit.

2.       I v očkovaném organismu se může objevit „záškodník“, který může před svou likvidací v chráněném organismu chvíli škodit v okolí. I u očkovaného tedy lze po určitou dobu virus nalézt.

3.       U těch, co zanedbají obranu a spolehnou se na to, že jejich organismus nepřítele zná, virus „přezbrojí“ aby konečně dostal i ty chráněné.

Uvedené poznatky čerpám jednak z veterinární školy a jednak ze zkušeností. Uvedu zjednodušeně tři, které mě nejvíce zasáhly.

V roce 1980 jsem byl na povinné vojně. Ten rok zlikvidovalo virové onemocnění střev většinu služebních psů tehdejší Československé lidové armády. Dokud nebyla vyvinuta vakcína (velmi rychle), psi houfně hynuli. Očkování tuto panzoocii (tak se u zvířat nazývá pandemie) zastavilo.

Kolem roku 1985 k nám z východu přišlo virové onemocnění králíků, takzvaný mor králíků. Dostal-li se virus do chovu, zlikvidoval jej do několika dnů. Než se začalo očkovat, nešlo prakticky tyto malé „živé konzervičky“ chovat.

V letech 1991-1993 se po celé Evropě rozšířila virová psinka, která je dodnes nevyléčitelná. Ze zoufalství jsme podávali očkovací látku do žíly. Psinka je dnes velmi vzácné onemocnění, protože každý majitel ví, že psi se zkrátka očkují.

Vážení příznivci naší veterinární ordinace.
Dovoluji si Vám oznámit, že dnem 1.5.2020 ukončila veterinární ordinace pro malá zvířata MVDr. Tomáše Forsta svoji činnost. Důvodem je můj pokročilý věk.
Děkuji všem za přízeň a přeji dobré zdraví Vám i Vašim zvířátkům.

Otázky a odpovědi

DOTAZ PANA BOTLÓ

Druhého listopadu 2012 mi přišel dotaz, vlastně objednávka. Text sdělení nechávám neupravený tak, jak mi přiletěl do počítače:
Dobrý den, prosímvás chtěl by jsem se na něco zeptat, je mi to blbé po emailu tak nevím jak to rozepsat.
je mi 18 let, jmenuju se Marek Botló a jsem z Mostu, nedávno jsem si koupil štěně staforda před 3dny mu byly přesně 3 měsíce.
Měl by jsem zájek o kupírování uší a to opravdu velký - jak kvůli zdraví psa tím myslím záněty apod. tak samozřejmě i kvůli vzhledu psa, koukám na to tak že to k těm psům prostě patří.
Vím,že je to nelegální proto nevím jak to napsat klidně mohu přijít kamkoli budete chtít, pochubuji,že bude někdo řešit kde jsem dal psovi kupírovat uši a ikdyby tak jsem psa s kupírovanýma ušima koupil už od majitele a nemám na něj už žádný kontakt a nikdo s tím už nedokáže nic udělat :)
Četl jsem i že to veterináři často dělají tak, že napíšou, že kvůli častým zánětům museli být uši okupírované - jak by jsme to udělali to by byla samozřejmě vše na vás pokud by jste do toho tedy šel a já doufám že ano, protože orpavdu nevím komu s tímhle napsat.
Měl by jsem zájem o uši které jsou na obrazku který jsem vám přiložil v emailu jako druhé (Short crop) na ceně by jsme se určitě domluvily,mám opravdu velký zájem.
Opravdu moc Vás prosím, jen by jste je okupíroval a můžete si vydělat,mám o to opravdu velký zájem a nikdo se to nemá jak dozvědět,delá to plno veterinářů a přidělávají si tak,ale bohužel mám tu smůlu,že žádného nemohu najít.
Když do toho půjdete chápu,že to asi nebudete chtít po emailu - tak mi kdyžtak napište jen tel. nebo v kolik mám kde být, udělám pro to vše, předem děkuji za odpověd.
Botló.=

Dosud jsem se domníval, že v jedenadvacátém století už nikdo takový dotaz nevznese. Mýlil jsem se. Zvláštní je, že jsem byl osloven zrovna já, který jsem takové zákroky odmítal už v době, kdy to bylo ještě legální. Nejdříve jsem chtěl být ostře, možná až vulgárně odmítavý. Pak jsem se rozhodl pro odpověď důstojnější:


Vážený pane Botló.
Názor, že stojaté uši jsou lépe chráněné proti zánětům zevního zvukovodu je už dávno překonaný. Není to pravda. Německým ovčákům uši stojí a přesto mají velmi často záněty. Kromě toho, štěně v pooperačním období prožívá mnoho bolesti, takže tento zákrok je zcela oprávněně považován za týrání zvířat. Chodit se psem s kupírovanými ušními boltci je dokonce považováno za propagaci týrání.
Ještě připojím můj názor: Ořezávat zvíře jenom proto, že se to člověku líbí je projev lidské nadřazenosti a hlouposti.
Veterinární lékař, který se považuje skutečně za lékaře tento zákrok odmítne provést. Ten, který se za lékaře nepovažuje jej nejspíš neprovede dobře, uši se nebudou dobře hojit a dojde k jejich nenapravitelnému zdeformování.
MVDr. Tomáš Forst

Tímto si dovoluji široké veřejnosti dáti na vědomost, že chirurgickou korekci podoby zvířat z důvodů pokřivené estetiky jsem nikdy neprováděl, neprovádím a provádět nebudu!
T. F.